Srdce ze zlata

Wafaa Huseiniová porodila holčičku s krásnou tváří a černýma očima. Noor byla už její osmé dítě a zázrak, který stvořila, ji pokaždé naplňoval pýchou a radostí. Tentokrát ale štěstí rychle vystřídala starost. Vypadalo to, že miminko bojuje o život. Noor měla neustále horečky, byla apatická a špatně dýchala. Wafaa ji vzala na kliniku.

 

Problém odhalil ultrazvuk srdce. Kvůli otvoru ve stěně mezi dvěma dolními srdečními komorami obíhala krev dítěte zkratkou. Otvor by mohla odstranit složitá a drahá operace. Jenže Wafaa s manželem, autoelektrikářem Samihem, mají tu smůlu, že žijí na pravděpodobně nejhorší adrese na Zemi: v Gaze. K moci se zde dostalo militantní hnutí Hamás, které ostřeluje Izrael raketami, na což Izrael reagoval blokádou zásobování potravinami, palivem, vodou a zdravotními potřebami. Lékaři nejdřív radili vyčkat, protože otvory se někdy uzavřou samy od sebe. Když ale bylo Noor něco málo přes rok, udeřila další katastrofa. Wafaa si všimla, že má dcera jedno oko čím dál větší a lesklejší. Rakovina. Oko děvčátku vyoperovali, ale musela podstoupit chemoterapii. Léčba ovšem poškodila cévy a ještě víc omezila průtok krve. Když byly Noor tři, bylo jasné, že srdce už dlouho nevydrží. Bez operace byla holčička odsouzená k smrti.

 

V celé zemi se ovšem nenacházel jediný kardiochirurg. Přesto zůstávala vzdálená naděje. Desítky palestinských a arabských dětí ročně odoperuje dobrovolnická skupina kardiologů a kardiochirurgů nazvaná Zachraň dětské srdce. Sídlí však v Tel Avivu a vzhledem k tomu, jak si jde Hamás s Izraelem po krku, se zdálo, že dostat pacientku do Izraele bude nepřekonatelný problém. Nicméně Wafaa neváhala. Její lékař organizaci kontaktoval a Noor nakonec opravdu přijali jako pacientku.

Ve chvíli, kdy se už připravovala na cestu, ovšem uhodila třetí rána: dveře do Izraele se zavřely. Izraelci, vyprovokováni opakovaným ostřelováním, vpadli do Gazy s ničivou silou. Na přeplněné ulice pršely bomby, granáty a rakety. Zatímco Wafaa se Samihem zoufale sháněli hubené zásoby fazolí, másla a hummusu, stav Noor se den ode dne zhoršoval. Nefungovala elektřina ani plyn, Wafaa vařila na ohni na ulici před jejich bytem. Modlila se, aby boje skončily včas, aby ještě Noor stačili zachránit. Stalo se tak 25. ledna 2009.

 

Než opustily sutí pokryté ulice Gazy, obíhala obchody a sháněla to, po čem Noor toužila ze všeho nejvíc. S dárkem v tašce hned vedle drahocenného cestovního povolení pak přenesla Noor přes kontrolní stanoviště do Izraele. V setmělé místnosti Léčebného centra Edith Wolfsonové v Tel Avivu se schází devět specialistů a sester ke každotýdennímu přehledu nových případů. Promítají si ultrazvukový snímek Noořina srdce. „To je zlé,“ odtušil kardiolog Akiva Tamir. Záblesky modré a červené barvy zobrazují chaotický průtok krve srdcem. Chirurg Lior Sasson (53) zvažuje možné komplikace. „Můžu to dát do pořádku, ale musíme pracovat rychle,“ prohlásil. O pár chodeb dál sdílí pokoj na pediatrickém oddělení rodiče malé Noor s dalšími arabskými matkami a dětmi z Gazy, Iráku a ze Západního břehu. V další místnosti se shromáždily děti, které sem organizace letecky dopravila ze Zanzibaru a Keni. Noor je zachumlaná do nemocničního pyžama, vlasy má svázané růžovou mašlí. Stydí se, je nervózní. Wafaa vytáhla dárek. Noor se rozzáří a roztrhne balíček – taneční střevíčky s třpytivými zlatými flitry. Jako u vytržení si je hned obuje a odmítne je sundat. V pondělí brzy ráno je ale její postel prázdná a zlaté střevíčky jsou zpátky v maminčině tašce. Noor vezou na operační sál.

Za pár okamžiků už zavře své jediné oko a upadne do hlubokého spánku. Obličej jí zakrývá maska napojená na ventilátor. Senzory připojené k palcům zapojil anesteziolog do monitorů, které zobrazují srdeční frekvenci, teplotu a další životní funkce. Hrudník, natřený žlutou jodovou dezinfekcí, zakrývá sterilní zelená látka – odkrytý zůstává jen malý čtverec nad srdcem. Sestry zavazují sterilní plášť Lioru Sassonovi. Je to velký muž se silnými pažemi a šedými vlasy. Absolvoval chirurgickou praxi v Chicagu a pět let sloužil na hlídkové lodi izraelského námořnictva. V jedenáctičlenném lékařském týmu jsou židé, křesťané i muslimové. Sasson si nastavuje zvětšující okuláry připevněné k čelence spolu se silným reflektorem a malou kamerou, jejíž záběry se zobrazují na velkém monitoru na konci místnosti. Každá operace stojí kolem 10 000 dolarů, což představuje přibližně polovinu skutečných výdajů, takže organizace musí ročně sehnat 2,5 milionu dolarů od filantropů a nadací v Izraeli, Evropské unii a ve Spojených státech.

 

Tuhle operaci platí texaské Sdružení křesťanů pro Izrael a Shevet Achim křesťanská organizace z Jeruzaléma, která převádí arabské děti přes kontrolní stanoviště a hraniční přechody do centra nadace. Děti z celého světa přijíždějí do nemocnice na pokraji smrti – a o tři čtyři týdny později odjíždějí šťastné a silné; ty větší si dokonce samy nesou kufry. „Vykouzlit úsměv na tváři matky je úžasné,“ míní Sasson.

 

Na operačním sále natáhne ruku a sestra mu do ní vloží elektrický skalpel. Vzduchem zavane ostrý zápach spáleného masa. Potom se místností rozlehne pronikavé bzučení chirurgické pilky. Lesklé kovové svorky roztáhnou obě poloviny hrudního koše. A tam jako lesklá, jasně růžová převodovka v kaluži čirého motorového oleje bije napuchlé srdce. Pravá komora je obrovská a růžová, pravá síň zvadlá a tmavě fialová. Sasson řízne do chatrné aorty, aby ji připojil na přístroj pro mimotělní oběh. Další trubičku zavede do plicní arterie. Na chirurgův pokyn pumpy pomalu přebírají funkci srdce. Z křivky, která na monitoru ukazuje srdeční aktivitu, se stane rovná čára. Jen co se prázdné srdce přestane hýbat, udělá Sasson hluboký řez a vloží do něj zahnuté jehly přivázané zatíženými nitěmi, které obě strany podrží od sebe. Dutina připomíná zobák hladového ptáčete.

Sasson se ponoří do hrdla a najde otvor velký asi jako pětina celého srdce. Smočí pinzetu v krvi, nakreslí na sterilní bílou goretexovou záplatu kroužek a vyřízne ho. Látka, používaná hlavně na outdoorové oblečení, se využívá proto, že na ni tělo nereaguje. Jemnými stehy miniaturní jehlou a tenoučkou nití přišije záplatu na otvor. Nakonec srdce zavře. „Připraveni?“ zvolá. Všichni zadrží dech. Sasson požádá o defibrilátor, přiloží ho na obě strany srdce a vystřelí elektrický impulz. Upřeně sleduje monitor. Jakmile se objeví vzorec normálního rytmu, usměje se. Ještě zkontrolovat plíce. Asistentka do nich zavede echotransponder, aby se mohl podívat zblízka. Obrázky na monitoru neukazují žádné prosakování krve. „Paráda!“

Goretexovou záplatu za pár měsíců pokryje dívčina vlastní tkáň, která by pak měla normálně fungovat už celý život.