Photo: Shutterstock

Jenže zapomínání nemusí být nutně spojeno s přibývajícím věkem.

„Paměť není schopna pojmout všechny události našeho života, a tak je zapomínání určitou ochranou mozku,” říká doc. MUDr. Iva Holmerová, primářka Gerontologického centra v Praze 8.

Zpravidla si vždy pamatujeme to, co je podstatné pro náš život.

Zapomínáme-li však i potřebné informace (například netrefíme domů, nebo si nevzpomeneme na význam jednoduchých slov) a začne-li to být nápadné i našemu okolí, neměli bychom tuto skutečnost bagatelizovat s odkazem na věk. Vhodnější bude nechat si paměť změřit.

Test přemýšlení

Paměť lze měřit podobně jako tlak, cholesterol, hladinu krevního cukru apod. Existují speciální testy tzv. kognitivních funkcí, zejména paměti.

Zájemci mohou vyšetření paměti absolvovat zdarma v některém z kontaktních center České alzheimerovské společnosti v rámci projektu Dny paměti.

Měření je ovšem poměrně časově náročné, proto je nutné domluvit se předem.  „Měření paměti je sice časově náročnější, ale nebolí,“ vysvětluje MUDr. Holmerová. „Je to celá baterie testů, jimiž zjistíme, zda se jedná o zbytečnou obavu a kognitivní funkce mozku jsou zcela normální, či zda jde o takzvanou mírnou kognitivní poruchu. To je rizikový stav, který může předcházet vzniku demence nebo kognitivní poruchy. Často to však bývá situace, která je způsobena třeba nadměrným přetížením, stresem nebo jiným onemocněním.“

 

Kognitivní funkce jsou všechny myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám − např. paměť, koncentrace, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení a porozumění informacím.

 

 Testovaný má za úkol:

  • vybavovat si různé pojmy,
  • pojmenovat různé typy zvířat nebo ovoce,
  • počítat, odečítat,
  • hláskovat slova pozpátku,
  • spojovat pojmy či číslice,
  • vytvářet věty,
  • zapamatovat či vybavit si několik slov.

Testy pomohou vyloučit poruchu, která je nejběžnější při obávané Alzheimerově chorobě.

 

Kdy je zapomínání podezřelé?

 
  1. Je-li opravdu nápadné a jiné než u jiných lidí podobného věku.
  2. Komplikuje-li každodenní život.
  3. Když si určitou věc nevybavíte ani po připomenutí.

Koho trápí tyto tři typy potíží, měl by se poradit s odborníkem − praktickým lékařem, specialistou, psychiatrem, neurologem, geriatrem nebo na kontaktních místech České alzheimerovské společnosti.

usměv a pohoda v každém věku
Dobré je nenechat mozek zahálet. Podobně jako v jiných oblastech i tady platí – čím víc se mozek namáhá, tím méně je náchylný k onemocnění.

 

Kognitivní poruchy

Právě jste se od svého lékaře dozvěděli, že trpíte nějakou formou kognitivní poruchy. Co dál? „Jestliže se jedná o mírnou kognitivní poruchu, nabízí se několik možností,“ vysvětluje MUDr. Holmerová.

Mírnou kognitivní poruchou, tedy lehkým stupněm zapomínání, trpí přibližně každý pátý člověk starší 65 let. Tato porucha je běžná a nijak výrazně neovlivňuje normální fungování člověka, ani neomezuje jeho soběstačnost.

Někdy stačí pořádně se zamyslet nad svou životosprávou. Toto stadium kognitivní poruchy je totiž důležitým rozcestníkem. Když mu začnete věnovat pozornost a začnete se o sebe starat, je možné zabránit rozvoji onemocnění do dalších stadií, nebo je alespoň omezit.

U části postižených však může dojít v průběhu několika let ke zhoršení až do stadia demence. Mírná kognitivní porucha přitom může ohlašovat nastupující nemoc mozku, ale i jiné psychické či tělesné onemocnění. Vhodné je proto důkladné vyšetření.

Nastane-li rozvoj syndromu Alzheimerovy choroby nebo jiného onemocnění (Parkinsonovy choroby), má medicína k dispozici pouze léky symptomatické. Tzv. kognitiva dokážou zpomalit rozvoj choroby, ale nedokážou ji vyléčit. Dnešní medicína totiž neumí přesně určit, proč a jak k poruchám paměti dochází.

 

Kdo je demencí nejvíce ohrožen?

Existují tzv. familiární (dědičně založené) formy demence nebo Alzheimerovy choroby, kde může onemocnět i relativně mladý člověk kolem třiceti, čtyřiceti let. Ale tyto případy jsou skutečně velice vzácné.

Rizikovým faktorem je rozhodně vyšší věk − zatímco u 65letých lidí se jedná o několik málo procent nemocných, s věkem se četnost výskytu každých pět let zdvojnásobuje. Mezi 85letými může onemocnět až třetina.

K dalším faktorům ohrožujícím kvalitu paměti patří zranění hlavy v průběhu života, porucha funkce štítné žlázy, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a cukrovka. V lidském těle totiž všechno souvisí se vším – proto je dobré rizika vyloučit nebo aspoň omezit.

pravidelný pohyb
Pohyb je základem života a v tomto případě to platí dvojnásob. Zařaďte proto do svého denního rozvrhu pravidelnou tělesnou aktivitu.

 

Co dělat? Pečovat o tělo i ducha!

Pro oddálení demence existují určité preventivní strategie. Ví se, že mezi rizikové faktory pro rozvoj demence i Alzheimerovy choroby patří onemocnění srdce a cév a také zvýšený krevní tlak. Proto je dobré posoudit možnosti léčby těchto nemocí a užívání vhodných léků.

Dobré je nenechat mozek zahálet. Podobně jako v jiných oblastech i tady platí – čím víc se mozek namáhá, tím méně je náchylný k onemocnění. Čím více různorodých aktivit člověk provozuje, tím odolnější je vůči rozvoji demence. Ale pozor na přetěžování a stresování, které naopak může být rizikovým faktorem! Vždy je dobré najít správnou míru.

Při prvních příznacích můžete vedle trénování paměti zkusit i přípravky s extrakty ze stromu jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba). Obsahuje přírodní látky, léta používané v tradiční čínské medicíně. Ovšem ne všechny preparáty jsou stejně účinné. Mělo by jít o lék s obsahem standardizovaného extraktu (EGb 761), minimální dávkou je 120 mg denně.

 

Nejdůležitější je prevence

Souboj s pamětí se dá vyhrát, jen když bude člověk aktivní na duchu i na těle.

Pohyb

Je základem života a v tomto případě to platí dvojnásob. Zařaďte proto do svého denního rozvrhu pravidelnou tělesnou aktivitu.

Fyzická námaha díky zvýšenému přítoku krve do mozku zvyšuje množství neuronů a nových spojení mezi nimi.

Trénink mozku

Do učení se můžete pustit v každém věku. Nemusí to být zrovna Univerzita třetího věku (i když ta je skvělá). Najděte si obor, který vás bude zajímat,

  • navštěvujte přednášky nebo kurzy,
  • učte se cizí jazyk,
  • luštěte křížovky.

A přemluvte k této činnosti své kamarády a přítelkyně, čím víc vás při tom bude, tím lépe.

Zdraví

Hlídejte svůj zdravotní stav a choďte na preventivní kontroly k praktickému lékaři. Udržujte si optimální hodnoty krevního tlaku, cholesterolu a krevního cukru.

Dívejte se na svět pozitivně. Stres, zlost, zášť a další emoce vám ubližují víc, než se může zdát. 

 

Doporučujeme další zajímavé články na iReceptar.cz:

 

Také oči stárnou

Pitný režim, to je věda

Léto, vedro a vysoký krevní tlak

Hemoroidy: Trpí jimi každý druhý

14
Líbil se Vám článek?Hlasujte pro něj!

Nejoblíbenější v kategorii Zdraví

  1. Procházka za zdravím
  2. Zdravotní odborníci: MOTIVACE a RODINA
  3. Zdravotní odborníci: MOZEK a ZUBY

Více z kategorie Magazín

Přidat příspěvek

Jméno*
Email*
Příspěvek*