Co všechno víte o Londýně?

Starověké Londinium vzniklo jako římské vojenské ležení, později to bylo hlavní centrum římské provincie Británie. Na konci 6. stol. se stalo hlavním městem anglosaského Království Essex, v roce 604 byl sídlem biskupství, od 11. století je pak hlavním městem Anglie. 

Rozvíjelo se jako přístav a vzkvétající obchodní středisko, největší město britských ostrovů a jedno z největších měst Evropy.  Město povýšené na hrabství mělo vlastní politické cíle, s nimiž museli angličtí vládci počítat. V čele městské samosprávy stojí od 1191 volený starosta (lord mayor).

Mezinárodní obchodně-finanční centrum od dob vlády Alžběty I.

Za vlády Alžběty I. (1558–1603) se stal Londýn velkým mezinárodním obchodně-finančním centrem. V této době došlo rovněž k rozvoji kulturního života, od roku 1599 zde v divadle Globe inscenoval své hry William Shakespeare.

17. století přineslo Londýnu hned dvě velké zkázy. První byla v letech 1664–65, kdy byl Londýn postižen morovou epidemií. A v roce 1666 se stal obětí obrovského požáru. Město bylo rychle obnoveno a zakázána byla od té doby stavba dřevěných staveb a hrázděných domů.

Na přelomu 17. a 18. stol. předstihl Londýn PAŘÍŽ a stal se největším evropským městem, na konci 18. stol. se stal i finančním centrem světa.

Velká výstava a IV. novodobé olympijské hry

Po napoleonských válkách, kdy pevninskou Evropu svázovala politika Svaté aliance, se v liberálním Londýně usazovala řada evropských národních aktivistů. Jako centrum v té době nejmocnějšího impéria se Londýn rychle rozvíjel, stále rozšiřoval své území i počet obyv. (kolem 1820 zde žilo více než milion lidí, v 90. letech 19. stol. až 5 milionů).

Konala se zde řada mezinárodních konferencí, na nichž se rozhodovalo o klíčových otázkách a které upevňovaly mocenské postavení Velké Británie.

O síle impéria a technických úspěších Velké Británie měla svědčit Velká výstava (Great Exhibition), uspořádaná  v roce 1851. O pár let později (1863) byla zprovozněna první trasa podzemní dráhy (Metropolitan Line), od jejíhož názvu bylo odvozeno populární označení metro.

V roce 1908 hostil Londýn IV. novodobé olympijské hry. 

Za války byl Londýn sídlem emigračních vlád mnoha států okupovaných Německem, včetně československé vlády a prezidenta Beneše.

Typické červené double-deckery křižují londýnské ulice

Nový Londýn po válce

Roku 1944 vznikl urbanistický plán Velkého Londýna (Greater London). New Towns Act, schválený roku 1946, přinesl výstavbu nových „měst-zahrad“ v tzv. Zeleném pásu (Green Belt) kolem Londýna. A rok 1948 oslavoval Londýn další konání olympijský her - tentokrát se zde konaly  XIV. novodobé letní olympijské hry.

Dnešní Londýn je dle správních hranic největším městem Evropské unie (londýnská aglomerace je po pařížské největším městským komplexem v Evropské unii), dodnes je jedním z hlavních finančních center světa, významným centrem politického a vědeckého života. S Paříží soupeří o pomyslný titul Hlavní kulturní město Evropy.

Nejstarší část města, CITY OF LONDON, hovorově City, odpovídá přibližně starověkému Londiniu. Dnes v ní najdeme vysoké mrakodrapy, je významným finančním centrem a termín „city“ se stal obecně zažitým označením podobných center v mnoha světových metropolích.

Západním směrem od City leží obchodní a správní centrum Londýna; najdeme tu ulice známé po celém světě – Oxford Street (hlavní obchodní třída), Strand (divadla), Fleet Street (novinová vydavatelství), Downing Street (sídlo premiéra) a náměstí – Picadilly Circus a Trafalgar Square.

Dále na západ se pak rozprostírají elegantní rezidenční čtvrti s rozlehlými parky, navržené a osídlené v 19. stol. a známé jako WEST END. Jejich protikladem je East End (rovněž 19. stol.) – hustě zastavěné tovární a dělnické čtvrti východně a severovýchodně od City. Jižním směrem najdete čtvrť Brixton, která je obývaná hlavně černošským obyvatelstvem a je místem častých nepokojů s rasovým podtextem.

Z Londýnského oka, největšího vyhlídkového kola na světě, se naskýtá pozoruhodný pohled na dominanty metropole

Město plné památek aneb co vše najdete v Londýně

Památek nabízí Londýn víc než dost, zmiňme jen některé, např.:

Pevnost Tower, westminsterské opatství a jeho okolí, botanická zahrada v Kew a astronomická observatoř v Greenwichi spolu s okolními historickými budovami 1997 zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Mohlo by vás také zajímat:

 Změny na Olympiádě: co si přejí čtenáři

Oživne olympijské hry, je to nuda