Historická města Čech a Moravy: Františkovy lázně

Zahrnuje v sobě tři lázeňská města: honosné Karlovy Vary, elegantní Mariánské Lázně a poměrně malé, avšak zvláštní, pikantní aurou opředené Františkovy Lázně.

Romantické klasicistní stavby františkolázeňských hotelů, sanatorií a kolonád jsou obklopeny zelení pečlivě upravených parků a sadů.

Čiší z nich klid, pohoda, harmonie a těžko defi novatelné kouzlo, pro které si tyto lázně každý zamiluje.

Mimochodem, víte který neduh úzce související se zamilováním a láskou se ve Františkových lázních léčí?

KYSELKA S PŘÍCHUTÍ OBĚŠENCE

O léčebných účincích místní minerální vody lidé věděli odpradávna. Dokládá to nález pozůstatků osídlení z doby kolem 4000 let před n. l. u minerálního pramene Palliardi, o němž se dodnes tvrdí, že navrací mládí a posiluje životní funkce.

Podle historika Bohuslava Balbína (1621–1688) se v roce 1196 v Chebu pitím zdejší vody léčil těžce nemocný český kníže Jindřich Břetislav, bratranec Přemysla Otakara I. Zázrak se však nekonal, kníže zanedlouho zemřel. Balbínovu zmínku nelze doložit, všechny staré chebské listiny shořely při ničivém požáru v roce 1270.

První písemná zpráva o zdejší kyselce pochází až z roku 1406. Obyvatelé Chebu, pod nějž území dnešních lázní spadalo, ji tehdy měli ve velké oblibě. Dokonce kyselku stavěli na roveň pivu či medovině!  Čile se s ní obchodovalo, nosiči a nosičky vody ji u pramene nabírali do věder a pak ji chodili prodávat do města. Traduje se historka o tom, jak v roce 1502 nějací šprýmaři do oblíbeného zřídla hodili mrtvolu oběšence a nosiči pak museli nabírat vodu z jiného, hůře dostupného zdroje. Shodou okolností jím byl dnes velice oblíbený a chutný Františkův pramen.

Kruhový klasicistní pavilon s dórskými sloupy, postavený v roce 1832, ukrývá jeden z nejstarších místních pramenů – Františkův. V 16. století ho pod názvem Chebská kyselka rozváželi v keramických lahvích do mnoha českých a německých měst.

O místní kyselku, jíž se tehdy říkalo Chebská voda či Městská kyselka a později též Slatinný pramen, se velice zajímal alchymista, astrolog, lékař a velký příznivec přírodní medicíny Paracelsus, vlastním jménem Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim (1493–1541), jenž učinil několik významných objevů a dodnes je mnohými považován za otce moderního lékařství.

Jako jeden z prvních lékařů dával do souvislosti stav duše a těla. Stopu své arogantní a výbušné osobnosti zanechal světu i ve výrazu „bombastické“, který pochází z jednoho z Paracelsových skutečných jmen. Tento svérázný a velice sebevědomý muž, jenž se též zabýval přírodní magií a ranou homeopatií, chebskou kyselku zahrnul do seznamu vynikajících léčivých vod.

Zdejší minerální vody chválil i slavný renesanční přírodovědec Georgius Agricola, autor dvanácti knih o hornictví a hutnictví, jenž tehdy žil v Jáchymově. Ve svém pojednání O přírodních vodách, které vyvěrají ze země, sepsaném v roce 1545, popisuje plynový Mariin pramen jako divoký a hlučný.

Traduje se, že si ji nechala do Prahy posílat i česká, uherská a římská královna Anna Jagellonská. Pokud je to pravda, tak se v jejím případě pověst, že zdejší prameny podporují ženskou plodnost, naplnila vrchovatě.

Anna svému muži Ferdinandu I. Habsburskému porodila patnáct dětí!

Pokud jste dočetli až sem, pak už víte, že ve Františkových lázních se mimo jiné léčí věc pro lidské pokolení velmi důležitá – ženská plodnost. O velkém úspěchu léčebných kúr svědčí bronzová skulptura chlapce Františka, na znamení díků obložená květinami. Roztomilá soška se stala symbolem lázní, ale své jméno městečko dostalo po rakouském císaři Františku I. 

Pokračování najdete v knize Historická města Čech a Moravy.

Výpravná obrazová publikace Historická města Čech a Moravy vás provede po cestách, kterými kdysi projížděly královské průvody, táhla domácí i cizí vojska a procházela procesí poutníků.   Více než 40 portrétů měst, která vynikají svou starobylostí a krásou a v naší pestré historii sehrála významnou roli.   Prolistujte si knihu zde.