Disident Prezident Občan Václav Havel
Václav Havel byl jediný z „revolučních“ politiků, který velmi silně ovlivňoval světové mínění. Jeho úmrtí zasáhlo celý svět. Podívejte se na fotografie, které pořídil jeho dvorní fotograf Oldřich Škácha.
Sdílet
Nenápadným souputníkem s fotoaparátem v ruce je Havlovi od konce 60. let.
Oldřich Škácha znal a fotil každého, kdo se pohyboval v disentu.
Ze svého archivu pro vás Oldřich Škácha vybral a stručně okomentoval snímky Václava Havla.
Představovat Václava Havla by bylo zřejmě nošením dříví do lesa. Byl hlavní ikonou Sametové revoluce, která započala 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze.
Byl významným českým dramatikem a esejistou.
Byl soustavným kritikem komunistického režimu, disidentem a také bývalým prezidentem. Byl posledním prezidentem Československa (1989 - 1992) a prvním prezidentem České republiky (1993 - 2003).
 |  |
Muž na stěně sázavské vily Pavla Kohouta je jeho otec. Salonní předválečný komunista, který v 50. letech fáral se synem na Kladně. Tak vlastně přičuchl Pavel k partaji. Ti dva vepředu ovšem ne. | Večer 28. 1. 1978 se Havel s Pavlem Kohoutem chystali na ples - později zvaný "disidentský" - v tehdejším ÚKDŽ na Vinohradech. Když mu později vyčítali, že na Hradě chodí ve svetru, že se neumí pořádně obléct, jen jsem se smál. Pocházel přece z rodiny, kde už jako kluk přesně věděl, nakolik mají manžety čouhat z rukávu... |
 |
Václav v Kohoutově bytě na Hradčanech dolaďuje svůj slavný Otevřený dopis Gustavu Husákovi. Reagoval na podpis Helsinského protokolu v srpnu 1975, který zmiňoval i dodržování lidských práv. "Nepiš to. Neposílej to. Zavřou tě," varoval ho tehdy Kohout. Napsal, poslal, zavřeli ho. |
 |  |
A vítězem se stává..... První svobodné volby 1990. | Kadaň 1990. Dědictví komunismu - napsal mi na tuhle fotku Václav, novopečený prezident. Komunismus není v troskách, ale v hlavách, tvrdil o něco později, a copak baráky, ty se opraví.... |
 |
Simona Wiesenthala Havel přímo okouzloval. Přijel za ním na Hrad hned v roce 1990. Václav mě pro něj poslal dolů. Stál tam nóbl pán v esterházy obleku, který na mé chabé Kommen Sie weiter, bitte, pravil: "Se mnou můžete klidně česky, pane, já tu čtyři roky studoval architekturu..." |
 |
| Havel s Dalajlámou. Jsou si fakt hodně blízcí. Svým neprťáctvím. |
 |
Jednou jsme šli po ulici, a Václav že si potřebuje vybrat peníze. U bankomatu vyndal kartu, řekl "otočte se, a teď PIN, že jo?" a na plné kolo recitoval: "Tři, sedm, pět..." Nic. Zmáčkl znovu. Nic. "A potřetí ti už automat kartu zbaští," varoval jsem ho. To už se kolem začali shlukovat lidi. Požádal tedy o pomoc bodyguarda. "PIN je..." a diktoval... |
 |  |
| Ryze privátní rozhovor. Malý muž, velký muž, Praha, květen 2009. | Šípkova restaurace Arzenál. Naprosto běžná civilní fotka z neběžného prostředí. |
 |  |
| Únor 2003: Václav vyklízí svou pracovnu na Hradě. | Studenti přední grafické školy požádali Havla, jestli by mu nemohli nasadit trnovou korunu a vyfotit si ho. Měl radost. Zřejmě o ni po svých zkušenostech s českým národem v duchu stál. |
 |
Poslední dokument Václav Havel s koulí režíroval Čechoameričan Jan Novák, spisovatel a scénárista. S kamerou zašli i do cely předběžného zadržení v Bartolomějské, kde Václav kdysi seděl. Z vězení je hostel, ale pancéřové dveře přežily. |
 |
Co říct? Napište tam datum posledního propuštění z nemocnice... (29.1. 2009) |
Zaznamenal, fotografoval a popisky opatřil Oldřich Škácha.
Další články z rubriky OSOBNOSTI:
Jak jsem zažil Satisfaction
Jak si Vlastimil Brodský nezval Jiřinu Jiráskovou
Architektka Eva Jiřičná vzpomíná
Ranja Jordánská, nejkrásnější královna světa
|
| ||||||
Přidat příspěvek
| Jméno* | |
| Email* | |
| Příspěvek* | |
