Máslovice jedou jako po másle

Nevýrazná vesnička s hospodou, obecním úřadem a mandlem. Takové byly Máslovice před dvaceti lety. „Jé, to existuje? A má to co dělat s máslem?“

Tak reagovali na název vesnicelidé odjinud.

Ne, vrtěli popravdě rodáci hlavou. Informovanější dodali, že souvisí s rodem Másloviců, který tu žil někdy na konci prvního tisíciletí.

Od těch dob tu ale chcípl pes. Hřebíček do rakve obecnímu životu zatloukla restituce hospody, z níž se zakrátko stal autoservis.

Takhle to dál nejde. Čím to tady rozhýbat?

Na stůl v jedné zdejší chalupě začaly padat všelijaké nápady. Tehdejší starosta Vladimír Chalupný se svou dcerou a zetěm na sebe bez ladu a skladu chrlili to, co jim prolítlo hlavou. „Dodnes se přeme, kdo přišel na nápad zřídit tu muzeum másla. Každý samozřejmě tvrdí, že právě on, ale to není důležité. Hlavně že tu byla ta myšlenka,“ vzpomíná na plodný rodinný podvečer  Vladimíra Sýkorová, která převzala starostování po svém otci. A že je žena činu, hned bádala, co by se mohlo vystavovat a kde. A jak na to vydělat. Jediný vhodný domek na návsi zabíral mandl a knihovna.

Část Máslovických zaujala konzervativní postoj a muzeum másla považovala za hloupost a vyhozené peníze. Jiná skupina byla nadšeně pro. Hodně lidem to bylo jedno.

„Otevřeli jsme koncem roku 1997 a hned na jaře jsme na plácku před muzeem uspořádali první stloukání másla. Tehdy to byla komorní akce pro pár nadšenců,“ popisuje Vladimíra počátky kulturního probuzení v obci.

Jarní stloukání másla se časem propojilo s už dobře zavedeným turistickým pochodem Šlápota.

Kdo tedy dneska doputuje až do cíle, může si na návsi zkusit vyrobit máslo, k tomu hraje místní country skupina Máslovické drnkačky, předvádí se divadlo pro děti, v několika stáncích se prodávají výrobky lidových řemesel. „Při pohledu z města je to asi legračně malé, jenže pro nás to je megaakce,“ připouští Vladimíra jisté omezení obce s 290 obyvateli.

Přesto tu takových megaakcí mají pravidelně hned pár do roka. Jedna událost totiž nabaluje jako sněhová koule další aktivity, no a většina z nich se točí kolem muzea másla. Vyvrcholením bývá předvánoční výstava máslového betlému, který sem rok co rok jezdí vytvořit pražská výtvarnice Šárka Havlíčková.

„Pro chudou obec má jednu velkou výhodu: ve výstavní síni se nesmí topit, takže se vlastně ušetří,“ žertuje průvodkyně muzea a starostka v jedné osobě. Od roku 2004 bývá vždy na konci listopadu vyhrazen jeden víkend pro všechny, kdo si chtějí zkusit z másla něco vymodelovat. Vzniklé figurky a tvary pak doplňují vystavený betlém. „Tak nám tu občas vznikají vtipná a velmi netradiční zátiší, namátkou třeba cyklista uložený ke spánku před egyptskou pyramidou...“

Netradičně tu nakonec pojali i naučnou stezku. Dvanáct zastavení na cestě od návsi dolů k přívozu u Vltavy vyrobili v roce 2003 studenti Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze. Na originálních dřevěných plastikách si přečtete všelijaké místní zajímavosti. Hned na návsi pobaví rozcestník, který ukazuje, jak je to z Máslovic daleko do světa, třeba do Paříže nebo Kuala Lumpuru. Perličkou je převoznický domek, „jeden z nejhezčích na Vltavě“, pyšně tvrdí Vladimíra. Ten dnešní je sice už popovodňová replika toho původního z 20. let minulého století, ale velmi povedená.

Podíváte-li se do Máslovic virtuálně, přes internet, dojde vám, odkud se bere tolik energie, hravosti a smyslu pro humor. Tým zastupitelů se zubí z černobílých fotografií ve věku, kdy sotva četli a počítali. Jsou zkrátka všechno jiné než úředníci.

Zřejmě tuhle málo placenou obecní brigádu vzala před pár lety dobrá parta, která tu ráda žije. Vladimíra Sýkorová udává jako kapitánka lodi kurz a tempo. Kromě starostování a muzea, v němž i provází, má na triku ještě knihovnu, vlastní práci ve vedení nadačního fondu Open Society Support a rodinu se třemi dětmi. Netají snad patent na perpetuum mobile? – napadá mě. „Ohromně mě dobíjí radost, že to všechno k něčemu je. Třeba když na druhém konci republiky někomu od nás řeknou – Máslovice? To je ta vesnička s tím malým hezkým muzeem? A naši se k tomu hrdě přihlásí.“

Máslo, muzeum másla a máslový Betlém jsou symbolem obce Máslovice.

Přečtěte si další příběhy z rubriky OSUDY:

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem