Přírodní léčba apatykáře Rudolfa Balouna

Byl ještě malý kluk, a už ho přitahovalo tajemství léčivých bylin. Přivedla ho k nim babička. V deseti letech si začal sám pečlivě pročítat tehdy dostupnou literaturu: Naše liečive rastliny, Fytoterapia pre lekárov, samizdatové vydání knihy Rady bylináře Pavla... V jedenácti přibyla kniha od slavného moravského bylináře J. A. Zentricha Věčně zelené naděje.
„Vyzkoušel jsem tehdy přípravu některých složitějších mastí z knihy a produkty jsem zaslal panu Zentrichovi k odsouhlasení. Od té doby jsem s ním spolupracoval. Byl totiž jediný z tehdejších přírodních léčitelů, který mě navzdory mému věku ke spolupráci přizval. Když si na to zpětně vzpomínám, muselo to být komické, když mi táta sháněl pokoutně ingredience u známých v lékárně. Studium medicíny pak už pro mě bylo vlastně jen pokračování přirozené cesty,“ soudí doktor Baloun, který momentálně působí jako internista na První interní klinice v německém Weidenu. Zároveň však dokončuje doktorandské studium na pražské Univerzitě Karlově.
Přírodní léky mu nedaly spát ani na gymnáziu. Po odpoledních jezdil vypomáhat do lékárny v Kralovicích u Plzně. „Pracoval jsem jako fámulus pod odborným dohledem a lékárenství mě uchvátilo. Společně s mým tehdejším učitelem biologie, s lékaři hygienické stanice v Plzni, s pracovníky Výzkumného ústavu včelařského v Dole a s vědci ze Státního zdravotního ústavu v Praze jsme, ještě za mých studií na gymnáziu, prováděli výzkum přírodních látek. Naše práce se například týkala chemické analýzy obsahových látek včelího propolisu a metod jejich extrakce. Výstupem pak byl speciální extrakt propolisu, který našel uplatnění v praxi,“ poznamenává.
Jako lékař sice uznává, že „chemie“ v lécích je potřebná, ale pokud se nemoc podaří zachytit v počátečním stadiu, je výhodné užívat kromě léků také přírodní prostředky, protože jsou tělu bližší.
„Výhoda bylin spočívá v tom, že působí komplexně a dolaďují organismus,“ shrnuje Rudolf Baloun. V Rabštejnské apatyce nedaleko Radomyšle, kterou s pár přáteli založil v roce 2001, vznikají bylinné přípravky podle originální francouzské receptury. Bez barvicích a většinou i bez konzervačních přídavných látek.
Byliny pro Rabštejnskou apatyku sbírají ze zhruba pětapadesáti typů rostlin speciálně proškolení lidé na Šumavě a v Pošumaví. Na jaře sbírají květové a listové pupeny dřevin a bylin, na podzim hlavně podzemní části rostlin, jako například kořen kostivalu nebo oddenky pýru. „Zároveň jsme si nechali na Lesnické fakultě České zemědělské univerzity v Praze zpracovat ministudii, abychom měli jistotu, že přitom nedevastujeme vegetaci. Vedle přírodních zdrojů máme ještě i malé arboretum pro pěstování těch dřevin, u nichž nelze provádět sběr ve volné přírodě,“ poznamenává.
Gemmoterapie v praxiGemmoterapie-přírodní léčba pupeny je metoda, při které se využívá toho nejúčinnějšího, co nám bylinky nabízejí, a to jsou výtažky z pupenů rostlin. Pupeny mají díky tomu, že jsou to ještě zárodky bylin, nejvíce účinných léčivých látek z celé rostliny. Velkou výhodou gemmoterape je, že nemá negativní vedlejší účinky a je tedy vhodná pro lidi i domácí zvířata. Více o gemmnoterapii zde. | ![]() |
Gemmopreparáty neboli extrakty z pupenů vyrábějí v Rabštejnské apatyce podle tradičních francouzských receptů, které upravil bylinář J. A. Zentrich. Čerstvý rostlinný materiál se zpracovává podle francouzského lékopisu, který udává váhová množství vhodná k extrakci čili vyluhování pupenů pomocí ultrazvuku. Výtažky obsahují směs lihu a glycerolu bez přídavku vody, což zaručuje, že zůstanou účinné po dobu tří let.
„Každá šarže prochází laboratorní kontrolou. Díky tomu, že v našem týmu působí vysokoškolský učitel-chemik, jsme řadu unikátních analytických postupů vyvinuli sami. Garantují, že všechny naše přípravky obsahují potřebné množství účinných látek, takže se nemůže stát, že by v roztoku byla pouze neúčinná substance. Veškerý odpadní materiál z výroby je navíc kompostovatelný,“ konstatuje lékař.
Hlavním přínosem bylinné lékárny je kromě vlastních účinků preparátů také fakt, že jejich používání obvykle vede lidi k samostatné péči o vlastní zdraví. „Naše přípravky doporučují především lékaři, kteří se zabývají jak klasickou, tak alternativní medicínou. Širokou škálu přírodních preparátů mají zájem nabízet i některé lékárny,“ pochvaluje si Rudolf Baloun uplatnění bylinné apatyky na trhu. „Pro mě osobně je životním smyslem práce s lidmi a pro lidi. Jak říkávala filozofka Míla Tomášová, práce je mi meditací.“
DENÍK (LISTOPAD 2007)
|
| ||||||
1 Příspěvků |
| Kramoliš Vlastimil - 06 dubna 2011 ,06:46 Vekmi zajímavý článek i osud cílevědomého člověka, kterému se stal zájem a koníček celoživotním posláním. Také se zajímám o byliny a lidové léčitelství. Bylinky rovněž pěstuji pro vlastní potřebu a potřebu rodiny. Jsem rád, že existují mladí lidé, kteří se touto problematikou zajímají rovněž na profesionální úrovni. |
Přidat příspěvek
| Jméno* | |
| Email* | |
| Příspěvek* | |


Sdílet









