Mediální pšouk

Zeměkouli má v budoucnu zasáhnout asteroid. Myslím, že si toho lidstvo ani nevšimne. Bude zaujato modelkou, které vyklouzlo ňadro z korzetu.

Když jsem onehdy ráno vyjížděl z garáže, soused na mě volal, že zabili Usámu bin Ládina. Měl jsem před sebou hodinu cesty, tak jsem se těšil, jak si poslechnu podrobnosti v rádiu. Autorádio se však zbláznilo, neboť šla naladit jen jedna rozjuchaná stanice.

Dozvěděl jsem se toho opravdu hodně. V Itálii vyrobili klobásu dlouhou sto metrů. Beckham má nové tetování. Tajemství zadečku Pippy Middleton tkví ve cvičení pilates. Pak mi řekli, kdo vypadl ze soutěže zpěváků, kolik hrálo Ústí v Hradci, že je v Aši objížďka a nádavkem ještě recept na muffínky. O osudu nejhledanějšího teroristy planety jsem se nedozvěděl nic.

Připomnělo mi to hodinu češtiny, na kterou si moji žáci měli připravit aktualitu. Jelikož den předtím spadlo letadlo, v němž zahynula takřka celá polská vláda, ani mě nepřekvapilo, že na mě sedmačka Aneta už od dveří volala: „Víte, pane učiteli, co se stalo?“ Načež ze sebe vychrlila: „Na soutěži s hasičema v Počernicích jsme byli čtvrtý!“ Hned se mi vybavila ještě jedna velmi raná vzpomínka. Jako batole jsem v zoo u sloního výběhu vůbec nezaregistroval slony. Místo toho jsem prý soustředěně pozoroval mouchu, co lezla přede mnou na zídce.

Dnešní média, mám pocit, také sledují všelijaké mouchy na zídce, aniž by si všímala skutečných slonů.

A ještě jaké jsou to mouchy! Cirkusové panoptikum je proti tomu Švabinského vernisáž. V hlavních zprávách se dozvídám o muži s nejdelšími nehty na rukou či o ženě s nejmenšími bikinami světa. Když se píše o betlému, tak uplácaném z másla, když o houslích, tak vyrobených z čokolády. Všechno musí být nej: největší, nejbizarnější, nejblbější. Jedna ze stěžejních zpráv na internetu pojednávala o muži, který dvacet let sbíral žmolky ze svého pupíku! Babička říkala podobným informacím „vopičárny“.

Za socialismu bylo zpravodajství v médiích sterilní a lživé. Po revoluci začali číst zprávy hlasatelé bez kravat a na konci zařazovali pro odlehčení zvířátko. Dnes modelky či manželky zpěváků hlásí zprávy o zvířátkách a modelkách a na závěr dají pro odlehčení zprávu z politiky. Říká se tomu infozábava.

Prezident a jeho poradci čas od času vypustí do světa infozábavní neuvěřitelnost typu, že kouření neškodí zdraví, snowboard je levičácký, ropa nedojde atp. Takovýto mediální pšouk vytvoří kouřovou clonu, jež zakryje skutečně důležité věci.

Tento styl bravurně ovládl i český prezident a jeho poradci. Čas od času vypustí do světa infozábavní neuvěřitelnost typu, že kouření neškodí zdraví, snowboard je levičácký, ropa nedojde atp. Takovýto mediální pšouk vytvoří kouřovou clonu, jež zakryje skutečně důležité věci. Třeba zda se náš stát nemění v banánovou republiku – ještě k tomu bez banánů. V záplavě infotoxinů hravě přehlédneme například i hrozbu zdražování knih, která může vést k národní negramotnosti. Analfabeti si pak vskutku vystačí jen se zprávami o houslích z čokolády a žmolcích v pupíku.

Dnes už k vítězství ve volbách úplně stačí billboard s politikem, co se sladce usmívá, zatímco zlá opozice se mračí. Program je zbytečný. I můj dospívající syn místo zpráv o Usámovi raději sleduje pořad Faktor strachu, kde se soutěží v pojídání červů. Ale možná dělá dobře. Vždyť prezidentův poradce nedávno tvrdil, že Usáma bin Ládin vlastně neexistuje. Američané si ho prý vymysleli kvůli volbám. I to rozjuchané rádio tedy možná mělo pravdu. A možná ten asteroid už do někoho narazil.

Autor je novinář, učitel češtiny a dějepisu na základní škole, se ženou vychovává tři dětive věku 18, 13 a 7 let