Kam vyrazit na masopust v roce 2012

Kdy se vlastně slaví masopust,  kterému se na Moravě říká fašank, fašinek nebo ostatky? Docela dlouho: období začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. Stanovení termínu závěrečného dne − masopustního úterý před Popeleční středou − je tak trochu matematicko-astronomická úloha.

Popeleční středa totiž nemá své pravidelné datum. V každém případě zahajuje čtyřicetidenní postní období před Velikonocemi. Jejich termín se zase řídí datem prvního jarního úplňku − první neděle po něm je velikonoční.

V roce 2012 připadá termín masopustního úterý na 21. února.

Doba masopustu je tradiční oslavou hojnosti před postním časem předjaří. Účelem je řádně se nasytit a užít si dostatku před obdobím, které do spíží nepřinese zásoby jídla z nové úrody, ani z chovu, a které potrvá až do jarního probouzení přírody.

Správný životní rytmus zkrátka vyžaduje pořádně si užít, nacpat se, a pak se v klidu věnovat půstu a rozjímání.

Všechno se to odehrává čtyřicet dní před první nedělí po prvním jarním úplňku, čili před Velikonocemi.

Masopustní úterý, tedy vrchol karnevalu, tak letos připadá na 21. února. Masopust býval společensky nejveselejším obdobím roku a někde tak tomu stále je. Docela se proto vyplatí do takových míst zajet.

POSTŘEKOV NA DOMAŽLICKU

Na oslavy si celá obec tradičně bere dovolenou. Bavit se se sem však jezdí i lidé zdaleka. V sobotu se Postřekovští veselí na maškarním bálu , v neděli odpoledne se krojovaný průvod vydá do hospody U Hadamů a do hospody U Nádraží na kytičkovou zábavu. V pondělí je babský bál, .v úterý očekávaný průvod maškar.

ČESKÝ KRUMLOV

Tradici ve velkém stylu obnovili ve městě, kam stojí za to se zajet podívat tak jako tak. Přijedete-li včas, můžete si tu za mírný poplatek (loni to bylo 60 Kč) vyrobit i vlastní masku. Aktuální informace na www.ckrumlov.cz.

KOLÍN NAD RÝNEM 

Kolínský masopustní týden má podobný náboj a švih jako karnevaly v Riu nebo v Benátkách, jen se o něm tolik neví. Každý den má jiný program, společné je však množství maškarních bálů, večírků, bujaré oslavy v ulicích a samozřejmě nejrůznější průvody masek. První den bláznivých dní město tradičně ovládnou ženy, které ten den mohou například mužům na potkání stříhat kravaty nebo používat pánské toalety. Vyvrcholením kolínského karnevalu je pak velkolepá přehlídka Rosenmontagszug, kterou na Růžové pondělí organizuje Kolínský karnevalový festivalový výbor. A pokud se vydáte na hlavní přehlídku v den Růžového pondělí, nezapomeňte si s sebou vzít tašku. Na co? Každý účastník průvodu s sebou nese kila nejrůznějších sladkostí, které vhazuje mezi lidi přihlížející celému průvodu. Pozor ale na hlavu – vzduchem létají i těžké tabulky čokolád.

Vydejte se na masopust v nevídané masce Masopust býval a mnohde stále je tradiční čas zabíjaček, sousedských zábav i svateb. V řadě míst si oslavu bez průvodu maškar nedovedou ani představit. Pomozte dětem vytvořit karnevalovou masku z plsti! Nebo ji vyrobte pro sebe :-)

Historie masopustu

V celé střední Evropě se masopust slavil po staletí, a to včetně středověku, jakkoliv se nám dnes tato doba zdá temná a smutná. Popis masopustních prostopášností lze nalézt například v polských kázáních pro „Padesátou neděli“, což byla poslední neděle karnevalu.

Podle tehdejších církevních hodnostářů v tomto období ovládl mysl lidí bůh Carnisprivium. Jeho kněžími a ministranty byli histriónes (kejklíři a klauni, kteří předváděli všelijaké hlouposti), jokulators (skladatelé a zpěváci veselých popěvků) a vůbec hudebníci a zpěváci. Tihle všichni prý mohli za to, že v časech karnevalů i ti nejposlušnější z poddaných zapomínali na své každodenní povinnosti a na ulicích, náměstích a v hospodách se oddávali obžerství, pijatykám a hříšným lehkovážnostem všeho druhu.

Lidé procházeli křížem krážem městem, navlečeni do strakatých šatů, občas muži převlečeni za ženy a ženy za muže. Všude se vyhrávalo na píšťaly a citery, do jejichž tónů lidé divoce křepčili. Na každém kroku jste mohli zaslechnout všelijaké oplzlosti a nemravné písně, které oslavovaly tělesný chtíč. Podle církve se po dobu masopustu stalo oltářem boha Carnisprivia tělo a žaludek každého prostopášníka.

V 15. století už církev všech těch nemravností měla dost a začala proti nim brojit. Postupně (spolu s tím, jak se Evropou šířila italská kultura) se ve střední Evropě ujala nová podoba masopustů, která v mnohém připomínala benátské karnevaly. Někde se ujal i tento nový název, který vychází z latinského carnisprivium (období bez masa), což je přesně to, co označuje české slovo masopust.

Například v Polsku však karneval zvítězil natolik, že během staletí slovo masopust v polštině upadlo v zapomnění a dokonce i počítačový program Word ho v polštině posuzuje jako chybu. Nejživěji se tradice masopustů udržela v Německu a ve Švýcarsku. Ale třeba není všem dnům konec. I u nás se masopust jednou znovu probudí, a pak, stejně jako před staletími, budou ulice plné maškar, muzikantů a kejklířů.

 

Mohlo by vás také zajímat: