Čím starší, tím lepší

Rozhýbejte ho

Odpovězte rychle a bez přemýšlení: co nejvíc bystří mozek? Diferenciální počet? Ne. Šachy? Ne. Teorie chaosu? Špatně. Kecky? Správně! Jakmile je totiž obujete, jste připraveni začít ho pořádně okysličovat.
"Chcete mít mozek pořád mladý a ve formě? To nejlepší, co pro něj můžete dělat, jsou aerobní cvičení," radí neuropsycholog Donald Stuss, ředitel výzkumného ústavu při Baycrestově geriatrickém centru v Torontu.
Mark McDaniel, profesor psychologie na Washingtonově univerzitě, souhlasí a dodává: "Já bych kombinoval aerobní cvičení s posilováním. Výzkumy ukazují, že nejlepší výsledky mají lidé, kteří se věnují obojímu."
Mozkové buňky, jimž se říká neurony, mezi sebou s přibývajícím věkem postupně ztrácejí větvovitá spojení nazývaná synapse. Ty jsou však přitom hmotnou základnou myšlení. Dalo by se tak říct, že stárnoucí mozek ztrácí podstatu. Pravděpodobně nejzajímavější výsledek, který přinesly současné výzkumy mozku, je fakt, že pravidelný pohyb s největší pravděpodobností brání poklesu duševních schopností. Dokonce to vypadá, že může oživit i paměť. Spousty studií na zvířatech prokázaly, že aerobní cvičení posilují rozvoj kapilár, což vede k lepší-mu prokrvení mozku, lepší výživě, a tím tedy i k většímu množství kyslíku, který je pro dobrou kondici mozku podstatný.
Arthur Kramer z Illinoiské univerzity se na zkoumání souvislostí mezi fyzickým pohybem a zdravím mozku specializuje. V poslední době provedl na tucet studií s názvy, jako například Aerobik předchází odumírání mozkových tkání i v pokročilém věku. Prokázal v nich, že lidem v dobré fyzické kondici to lépe myslí. Platí také, že pokud na tom nejste fyzicky zrovna dobře a dostanete se znovu do formy, pak se vám zase "rozsvítí". Tělesné cvičení totiž nade vší pochybnost posiluje i mozkové závity. Naštěstí platí, že v každém věku.

Nakrmte ho

Jiná cesta k výkonnému mozku vede přes žaludek. Asi jste už někdy slyšeli o tom, že antioxidanty působí jako prevence proti rakovině, protože ničí volné radikály. Jídlo, které tyto užitečné molekuly obsahuje, však může přispět také k dobrému stavu mozku. Volné radikály totiž nemají nic společného s guerrilovým bojem proti globalizaci, zato mají hodně co do činění s úpadkem neuronů v mozku. K potravinám, které obsahují nejvíc antioxidantů, patří například většina barevného ovoce a zeleniny, luštěniny, celozrnné výrobky, ořechy, čerstvé byliny, jako jsou šalvěj, máta, rozmarýn, tymián, zelený čaj či červený a modrý hroznový džus.
Ještě důležitější jsou nicméně celkové stravovací zvyklosti. Těžká jídla a málo pohybu vedou k civilizačním potížím, jako obezita, vysoký tlak, cukrovka či vysoký cholesterol, které ničí nejen tělo, ale také mozek, upozorňuje profesorka Carol Greenwoodová z Torontské univerzity.
Pokud jíte hlavně těžká jídla, pravděpodobně ztěžknete. A stejná váha, která vám překáží cestou do schodů, vám zpomalí i přístup k rychlému řešení problémů či pohotové odpovědi. Co dělá dobře tělu, dělá totiž podle doktorky Greenwoodové dobře i mozku. Koneckonců je to přece součást těla.

Nakopněte ho

S lítostí vám musíme oznámit, že mozek začne svou činnost přirozeně zpomalovat kolem třicátého roku. Mívalo se za to, že se s tím nedá nic dělat. Mraky nových studií však ukazují, že cvičením ho lze přimět k vyšším obrátkám v jakémkoli věku. "Je to vlastně učenlivý stroj," míní Michael Merzenich, neurolog z Kalifornské univerzity v San Francisku. Správnými nástroji jej můžeme přimět, aby podával stejné výkony jako za mlada. Potřebujete k tomu jen odhodlání pravidelně cvičit.
Sám doktor Merzenich vyvinul počítačový program, který člověku pomáhá urychlit zpracovávání dat v mozku. Vzhledem k tomu, že největší objemy dat přijímáme skrze řeč, pracuje program hlavně s jazykem a nasloucháním. Cvičí se přitom jak rychlost, tak přesnost. Při jednom úkolu po vás chce, abyste rozlišovali podobně znějící slova, a stále zvyšuje tempo. Něco jako když na vás stále rychleji pálí míčky tenisový automat. Pokud umíte anglicky, můžete se podívat na www.positscience.com, najdete jej tam.
S počítačovou hrou, jež podporuje mozkové závity, přišel i japonský výrobce kapesních herních konzolí Nintendo. Jmenuje se Brain Age: Train Your Brain in Minutes a Day - to pro ty, kteří by si ji chtěli pořídit. Znamená to doslova Věk mozku: cvičte jej pár minut denně, to pro ty, kdož nerozumí anglicky. Hra vznikla na základě výzkumů japonských psychologů; po celém světě se už prodalo přes dva miliony kopií. Žádný software na podporu myšlení sice americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv zatím ne-schválil, faktem ovšem zůstává, že rostoucí počet studií podporuje tvrzení, že se tímto způsobem dá výrazně zpomalit stárnutí mozku, nebo dokonce léčit demence.
Největším objevem posledního desetiletí v neurologii je skutečnost, že mozek zůstává v jakémkoli věku velmi přizpůsobivým orgánem. Pokud po něm budete chtít, aby se učil, udělá to. Budete-li to po něm chtít často, bude v tom stále lepší.
Takže jestli chcete, aby vám to myslelo jako za mlada, nebo dokonce lépe, můžete si koupit Merzenichův software. Můžete však udělat deset tisíc jiných věcí: hrát stolní tenis, sestavovat puzzle, učit se cizí jazyk, tanec nebo hru na hudební nástroj, ovládnout techniku pěstování bonsají, proniknout do tajů pivovarnictví a samozřejmě si klidně také opakovat integrály. "Cokoli, co vás donutí se soustředit a bude vás zároveň hodně bavit, vám mozek spolehlivě nastaví na učební program a nakopne ho k vyšším obrátkám," shrnuje doktor Merzenich.

Zůstaňte v pohodě

Možná právě začínáte horečně uvažovat: nechci být senilní, takže se musím hned zapsat přinejmenším na vietnamštinu a astronomii a začít chodit do lidušky na harmoniku. Klídek! Uvolněte se, prosím! Dýchejte pomalu a zhluboka. Tak je to správně.
Úplně stejně důležité jako mozek zabavit, je nenervovat ho. Stres totiž myslící orgán poškozuje. Profesor Jeansok Kim z Washingtonské univerzity dochází ve své práci na téma mozek a stres k jednoznačnému závěru: "Stres narušuje kognitivní procesy, jako učení nebo paměť, a snižuje tak kvalitu lidského života." Zejména tu část mozku, které se říká hippocampus - právě ta hraje významnou roli při utváření paměti, dokáže chronický stres téměř dokonale zničit.
Úplně se mu sice nikdy nevyhnete, ale v rovnováze vás dobře udrží fyzická námaha nebo třeba i něco jemnějšího, dejme tomu jóga nebo meditace. Takže až se budete pouštět do nějaké té mentální kalisthenie (vietnamština, integrály, harmonika...), pamatujte, že nejdůležitější ze všeho je pohoda a dobrá zábava.

Dejte mu pokoj

Nejvyhraněnějším příkladem potřeby mentálního odpočinku je spánek. Až se budete příště snažit přinést důkaz o vlastnostech imaginárních čísel nebo třeba jen rozhodnout o barvě nového rodinného vozu, raději se na to vyspěte. Doslova.
Vědci z Harvardovy univerzity zkoumali, za jakých podmínek lidé nejčastěji přicházejí s tvůrčími řešeními. Při analýze matematických problémů se ukázalo, že
v průměru dokázal důkladný noční spánek šance zúčastněných osob následující den zdvojnásobit. Výzkumníci pak přišli s teorií, podle které je právě spící mozek schopen syntézy velmi složitých souborů informací.

Rozesmějte ho

Humor stimuluje ty části mozku, které produkují chemický zdroj dobré nálady - dopamin. Proto je smích stejně vyhledávanou aktivitou jako třeba konzumace čokolády nebo sex. Smích je mozku až návykově příjemný. Bystří ho však?
Zatím není nic rozhodnuto, výzkum stále běží. Vypadá to ale nadějně.

Nechte ho zrát

Tato společnost je posedlá mládím. Navzdory tomu se nikdo nesnaží zpochybnit zákon, podle něhož se prezidentem nemůže stát osoba pod 35 let. I vědci se začínají dobírat toho, co vlastně znamená moudrost z neurologického hlediska. "Během života mozek nahrává miliony společenských miniscénářů a modelů, které si může v případě potřeby vyvolat," vykládá doktor Merzenich. "Ze shromážděných dat potom skládá obrovská množství vzorů." Starší lidé snadněji řeší problémy, protože mají kam sáhnout pro příklad. Proto jsou kolem šedesáti let moudří. Proto také vedou společnosti i státy. Zkrátka je fajn vědět, že některé věci se stářím zlepšují.