Krevní tlak pod tlakem

U vysokého krevního tlaku platí pravidlo třetiny. Třetina lidí, kteří jím trpí, o tom nemá ponětí. Pouze třetina z nich se léčí. A jen třetině těch, kteří jsou v péči lékařů, se dostává správné léčby. K jaké patříte vy?

Fotbalový trenér, celoživotní sportovec a tělocvikář Petr Zahradil z Opavy se v červnu 2007 zrovna vracel z tenisového turnaje, když se mu pořádně zatočila hlava. Moc pozornosti tomu však nevěnoval. Doma mu ale bylo hůř a hůř. Říkal, že ho nějak brní ruka. Co se událo pak, neví. Poté, co se sesul k zemi, zavolala jeho manželka, zdravotní sestra, záchranku. Ne zbytečně: lékaři zjistili rozsáhlou mozkovou mrtvici. Hrozilo mu ochrnutí velké části těla, spojené s neschopností udržet moč a stolici a srozumitelně mluvit. Příčina? Neléčený vysoký krevní tlak.

Pan Zahradil o něm věděl už několik let, jenže on, který dokáže přeběhnout fotbalové hřiště skoro stejně rychle jako jeho svěřenci, přece nebude polykat nějaké prášky! Krabičku s léky našla žena v jeho pracovním stole. Pochopitelně neotevřenou.

TICHÁ ZKÁZA

Za vysoký krevní tlak dnes lékaři celosvětově považují hodnotu vyšší než 130/80 mm/Hg. V Česku se týká 24 % mužů a 19 % žen.

Sám o sobě vysoký tlak člověka většinou nezabije, ale, jak ukazují průzkumy, ve střední Evropě hraje značnou roli ve čtvrtině případů srdečního infarktu. Navíc ho téměř vždy provází také vysoký cholesterol, a s touhle dvojicí už je na onemocnění srdce či cév, ústící v infarkt nebo mozkovou mrtvici, zaděláno.

Každý druhý umírá

Proces je to ovšem plíživý: srdce stejně jako cévy přestanou fungovat či dokonce prasknou proto, že se na jejich stěny postupně uloží příliš mnoho cholesterolu. Zúžený prostor současně brání přirozenému průtoku krve, čímž stoupá tlak. Krevní sraženina, jež se uvolní ze stěny, může nakonec průchod tepnou zcela ucpat. Pak už můžete jen doufat, že infarkt či mrtvice budou probíhat standardně a svědci vašeho kolapsu okamžitě povolají záchranku.

„Zatímco při srdečním infarktu vám dokážou lékaři pomoct ještě i několik hodin poté, překonat bez trvalých následků mozkovou mrtvici máte šanci pouze v případě, že se do rukou lékařů dostanete nanejvýš do dvou hodin,“ konstatuje profesor Michael Aschermann, předseda České kardiologické společnosti, a připomíná neúprosnou českou statistiku: „Na infarkt či na mrtvici umírá u nás každý druhý.“

OŠETŘENÉ DĚDICTVÍ

Nechte si změřit krevní tlak včas! Tichý zabiják vás může nepříjemně překvapit tehdy, když to budete nejméně čekat

Janě Králové z Příbrami zemřela na infarkt jak matka, tak otec. Máma už v pětačtyřiceti, táta v pětapadesáti. Oba měli, stejně jako jejich dcera, celý život tak o deset kil víc, než by mít měli, tedy lehkou nadváhu, zároveň ovšem velmi vysoký tlak – kolem 160/90 mm/Hg. Nebylo proto divu, když i Janě naměřil praktický lékař coby třicátnici podobnou hodnotu.

„Tehdy jsem se fakt lekla. Došlo mi totiž, že jestli něco neudělám, skončím jako rodiče,“ přiznává nenápadná mzdová účetní. „Od té doby chodím na kontroly opravdu pravidelně, poctivě beru léky a dělám všechno pro to, abych si udržela nižší váhu.“

Za rok se Janě opravdu podařilo shodit deset kilo. Ze svého jídelníčku vyřadila – tvrdí, že pro jistotu jednou provždy – uzeniny, bílé pečivo, pivo a všechny sladkosti. Také si hlídá, aby jedla pětkrát denně. Díky tomu všemu srazila krevní tlak na snesitelných 130/80 mm/Hg. „Přesto se občas bojím, že se jako naši nedožiju vnoučat. To pak jsem ještě urputnější,“ směje se.

A dobře že tak. Třetina lidí s tak vysokou genetickou zátěží totiž umírá navzdory medicínským pokrokům předčasně. A zbytečně.

Týká se to bohužel i mozkové mrtvice. „Přibližně 10 procent nemocných, které postihuje, je dnes mladších 50 let a věk se v posledních letech stále snižuje,“ říká Jiří Neumann, neurolog chomutovské nemocnice, člen celebrovaskulární sekce České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Patříte-li k těm, jimž osud nadělil nepřívětivé zdravotní dědictví, a hlavně pokud vaši rodiče zemřeli na kardiovaskulární onemocnění před šedesátým rokem života, vezměte rozum honem do hrsti.

Váš praktický lékař by se sice měl o vaši rodinnou anamnézu zajímat, ale nespoléhejte se jen na něj, jde tady přece hlavně o vaše vlastní zdraví. Měli byste si s ním proto sami domluvit pravidelné prohlídky – na preventivní máte nárok každé dva roky – a třeba i vyšetření u odborných lékařů.

Tak jako znáte číslo svých bot a přijde vám to přirozené, měli byste průběžně znát i hodnotu svého krevního tlaku. Pro orientaci si ho můžete měřit doma sami tlakoměrem, který si koupíte v lékárně nebo ve zdravotnických potřebách, případně vám ho mohou přeměřit v lékárně. Stejně důvěrnou znalost byste ovšem měli nabýt také o hladině svého cholesterolu, abyste oné nešťastné dvojici nedali příležitost vám zničit tělo.

PRÁŠKY NA MÍRU

Petr Zahradil vzpomíná na období vzdoru lapidárně: „Nebrat prášky byla klukovina. Tím ze sebe člověk většího juru neudělá.“

Moudrá slova. Jestliže však máte pocit, že lék, který užíváte, tropí ve vašem těle nějakou neplechu, požádejte lékaře, aby vám naordinoval jiný typ. Moderní medicína jich totiž nabízí víc právě proto, aby bylo možné vybrat pro každého pacienta ten, který jeho organismu vyhovuje nejlíp. Pokud by se však léčba jaksi míjela cílem, tedy léky by neudržely dlouhodobě váš tlak v mezích normy navzdory tomu, že dodržujete všechna doporučení týkající se stravy a pohybu, máte ještě jednu možnost: změnit lékaře.

Jak snížit vysoký krevní tlak?

Máte vysoký krevní tlak? Mějte se rádi a dodržujte zásady pro zdravé srdce