Plíseň nohou a 10 kroků k prevenci

„Často mě svědila chodidla, jenže jsem si myslela, že je to alergická reakce na prací prášek. Ani když mi začal hnědnout palec na pravé noze, mě nic nebolelo, tak jsem k lékaři nešla. Že existují nějaké plísně nohou, jsem vůbec netušila. Až teprve v nemocnici, kde mě přijali na plánovanou výměnu kolenního kloubu, mi sestry vysvětlily, proč mám nehty na nohou tak zhnědlé a tlusté, že už ani nejdou ostříhat,“ vzpomíná na počátky svého onemocnění Barbora Kočová.
Tahle obyvatelka jedné malé obce na Vysočině se řadí mezi neuvěřitelných 90 % lidí, kteří podle údajů Dermatologické kliniky pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady trpí mykotickým onemocněním, ovšem neléčí ho. Někteří nepovažují svůj problém za tak závažný, aby s ním museli k lékaři, jiní se stydí. Tím ovšem plísni umožňují rozšířit se na jiné části těla, například do třísel. Oslabená pokožka se pak stává vstupní branou pro mnohem závažnější infekce.
NÁKAZA JEDNA BÁSEŇ
„Pokud je onemocnění na začátku, tedy svědí vás kůže a mezi prsty na nohou máte drobné prasklinky, je ještě šance na samoléčbu,“ vysvětluje mikrobiolog Karel Mencl z Krajské nemocnice v Pardubicích. Důležitá je však důslednost. Mykózy jsou totiž úporné. Jakmile se spory usadí na chodidlech či prstech nohou, je obtížné odtud plíseň dostat. Plíseň nohou a plíseň nehtů, dvě stadia téhož onemocnění, nemusí však končit jen u nohou. Přenést ho můžete třeba na ruce, jimiž si nohy ošetřujete.
Nemocný však může nakazit i další lidi ze svého okolí: plísňové onemocnění je totiž vysoce infekční. „Zanechává šupinky kůže na podlaze a na ručnících, které obsahují spory plísně, a ty mohou ulpět i na vás,“ upřesňuje dermatoveneroložka Petra Trojanová z Lékařského centra zdraví a estetické péče v Brně.
Není to však jediný způsob přenosu. Nakazit se můžete i tehdy, chodíte-li naboso ve společných umývárnách nebo v hotelovém pokoji. Plíseň si můžete odnést také z návštěvy, kde vám půjčí „erární“ bačkory. Proto je nebezpečné i půjčování hygienických potřeb, nůžek či pilníku, na nichž mohou být částečky infikované kůže.
„Přenos se může uskutečnit z člověka na člověka, z použité věci, a dokonce i ze zvířete,“ upozorňuje doktorka Trojanová. Samozřejmě ne každý se plísní nakazí. „Ohroženější jsou starší lidé a diabetici, jimž se kůže v okolí chodidel špatně prokrvuje a je tedy hůř vyživená. Toto onemocnění je typické i pro onkologické pacienty.“
Pozor by si měli dávat především sportovci. Plísním totiž vyhovuje vlhká a chladná kůže. Vlhko způsobí, že kůže na nohou poněkud nabobtná a plíseň se v ní snáz usadí. Tomu nahrávají drobné ranky, puchýře a otlaky, které sportovci na chodidlech mívají. Proto je riziko nákazy největší v bazénech, sprchách a šatnách. Také zpocené nohy ve sportovních botách poskytují mikroorganismům naprosto ideální prostředí k růstu.
Rodina Barbory Kočové měla však štěstí. Za celou dobu se nenakazil nikdo, ani vnoučata, která občas přijedou babičku na venkov navštívit. Možná proto, že riziko postižení kůže a nehtů přibývá s věkem.
Paní Kočová přitom s plísní bojuje dosud. „Už tři měsíce užívám tablety a těším se, až se nemoci úplně zbavím. Od té doby, co vím, co všechno mohou plísně způsobit, se bojím, abych rodinu nenakazila.“
BOJ NA DOMÁCÍ PŮDĚ
Jakmile vás začne svědit mezi prsty, kůže v oněch místech zčervená či naopak zbělá a odlupuje se, vyhlaste plísním boj. Sami ho můžete sice vést s pomocí několika prostředků, které jsou k mání v lékárnách, ovšem pouze tehdy, pokud se nákaza vyskytuje jen na jednom nehtu a ten je postižený maximálně na čtvrtině plochy. V tomto počátečním stadiu mohou pomoci jemné laky s obsahem ciclopiroxu nebo amorolfinu. Nehet je ovšem nutné potírat několik měsíců, dokud neodroste. Zároveň je vždy nutné před aplikací laku obrousit nehet pilníkem, aby lék mohl proniknout přímo do nehtového lůžka.
Napadený nehet lze léčit také krémem obsahujícím bifonazol a ureu. První látka dobře proniká do kožních vrstev postižených infekcí a usmrcuje původce nákazy, druhá pak zvyšuje účinek tohoto procesu. I léčivé masti nebo roztoky je třeba aplikovat ještě další dva týdny poté, co příznaky zmizí.
![]() |
| Plísni svědčí vlhká a chladná kůže. |
Vedle chemických prostředků lze na kožní plísně použít také biologický preparát, originální tuzemský vynález – mikroskopickou parazitní houbu Pythium oligandrum. Obsahují ji některé výrobky zdravotní kosmetiky, třeba Biodeur, Bio Block, Antimycosin...
Český vědec Dáša Veselý sáhl po přirozeném nepříteli plísní a kvasinek – po houbě, která se jimi živí. Poté, co mykózu zlikviduje, se zakuklí, respektive zasporuje, a čeká na další přísun potravy. Pokud se neobjeví, setřeme sporu z kůže, aniž si toho všimneme. Bílý prášek lze buď nasypat do umyvadla s vlažnou vodou, v níž si pak nohy zhruba půl hodiny vymácháte, nebo jím vysypat podle návodu vnitřek boty. Výzkumy, které prováděl v laboratořích pardubický doktor Mencl, potvrzují, že Pythium oligandrum dosahuje podobné účinnosti jako lokálně působící léky. Výhodou však je, že nemá vedlejší účinky a plísně ani kvasinky si na ni nevytvářejí rezistenci jako u chemických prostředků.
Samoléčba skrývá ovšem jednu záludnost: jako laik nerozpoznáte přesnou povahu plísňového onemocnění, tu odhalí pouze lékař. Proto při nákupu léku byste měli dbát na to, aby patřil k takzvaným širokospektrálním antimykotikám.
„Pokud po čtrnácti dnech domácí léčby potíže neustoupí, rozhodně navštivte lékaře, který musí zahájit cílenou léčbu,“ doporučuje brněnská lékařka Petra Trojanová.
DO ORDINACE!
Neléčí-li se nemoc včas a pořádně, dostane se až pod volný okraj nehtu, odkud se rozrůstá směrem ke kořeni. Keratin, tvořící tkáň nehtu, je pak pro plísně ideální potravou. Postižené nehty mívají bělavou, nažloutlou či nahnědlou barvu, jsou matné, jako by se drolí. „Někdy se dokonce odloučí nehet od lůžka,“ připomíná pardubický mikrobiolog.
Dermatolog přesně identifikuje druh plísně a předepíše odpovídající lék, a to v tabletách. Podávání systémových antimykotik trvá obvykle tři až čtyři měsíce. To sice vyžaduje od pacienta trpělivost, ale moderní medicína plísně nakonec přemůže.
Úplně zdravé nehty bez známek nemoci ale budete mít až za několik měsíců. Poškozená místa musí totiž odrůst, což u dospělého trvá téměř rok. A i když po ukončení léčby antimykotiky přetrvávají účinné látky v nehtu ještě půl roku, neuděláte chybu, když jejich účinky podpoříte lokálně užívanými léky, jako jsou například masti, krémy či spreje.
10 kroků k prevenci
- Mějte nohy v teple. Zvláště starší lidé a kuřáci by si čas od času měli dopřát teplou koupel nohou. Poté je dobré nohy ošetřit hydratačním krémem, aby kůže zůstala vláčná.
- Noste vlastní obuv v saunách, sprchách a hotelových pokojích.
- Nepoužívejte v bazénech bazénky pro nohy. Jsou to zásobárny odumřelých šupinek kůže. Po plavání nebo sprchování si pokaždé důkladně osušte místa mezi prsty.
- Nepůjčujte si boty. Bojujte proti zlozvyku se na návštěvě zouvat.
- Nenoste boty nebo ponožky ze syntetických materiálů – nohy se v nich mnohem víc potí.
- Gumovou či sportovní obuv noste pouze v případě nutnosti. Jsou to semeniště plísní. Naproti tomu populární barevné „crocsy“ nejsou podle dermatologů nebezpečné, protože jsou vzdušné a noha se v nich nepotí.
- Denně si vyměňujte ponožky. A kupujte jen takové, které můžete prát při teplotě vody nad 60 °C.
- Střídejte často obuv – to aby boty mohly dobře vyschnout. Sportovci, kteří už plíseň nohou nebo nehtů zažili, by měli střídat dva páry sportovních bot.
- Na nohy používejte extra ručník. Každý člen rodiny by měl mít svůj vlastní.
- Chod’te pravidelně na pedikúru. Ujistěte se ale, že se v salonu používají dezinfikované nástroje. Popraskaná kůže nebo křehké nehty jsou živnou půdou pro plísně. Pedikérka ostříhá a opiluje nehty profesionálně a masáž nohou povzbudí váš krevní oběh.
|
| |||||
Přidat příspěvek
| Jméno* | |
| Email* | |
| Příspěvek* | |


Sdílet.jpg)









