Sluneční paprsky - lék i pohroma

Bez slunečního záření není život, to je každému jasné. Ale už jeho malý nedostatek vede k závažnějším problémům.

Sluneční záření působí blahodárně na deprese, nabíjí nás pozitivním hormonem endorfinem, ale hraje také zásadní roli při tvorbě a vstřebávání vitaminu D v těle.

„Slunce je nejdůležitějším zdrojem vitaminu D, příjem z potravin je až na druhém místě,“ vysvětluje MUDr. Jitka Chaloupecká, korektivní dermatoložka a vedoucí lékařka Laserového centra Anděl v Praze.

Sluneční záření má blahodárné účinky při řadě kožních onemocnění – dermatóz, jako jsou například atopický ekzém, lupénka a další.

I v těchto případech je však důležité dodržovat pravidla bezpečného slunění:

- nevystavovat se slunci nadmíru,

- používat ochranné sluneční faktory se složkou pro UVA i UVB záření,

- nikdy se neopalovat na poledním sluníčku.

Kdy je ještě slunění bezpečné?

Někteří dermatologové tvrdí, že bezpečné slunění neexistuje, ale pokud budeme věřit blahodárným účinkům slunečních paprsků, je důležité minimalizovat možná nebezpečí. Určitě si dáme pozor na jarní sluníčko, protože i to už dost opaluje. Při prvních jarních paprscích už bychom měli použít opalovací krém a zvolit vždy vyšší ochranný faktor s přihlédnutím k tomu, pro koho je určen.

Je pochopitelně rozdíl mezi batoletem a dospělým člověkem a nemalý rozdíl existuje mezi různými fototypy. Jak vysvětluje MUDr. Chaloupecká, naše kůže si na jaře na sluníčko teprve zvyká, ještě nemáme „vystoupaný“ pigment v pokožce a vlastní obranná bariéra kůže je proto minimální.

Pokud ráno jen přebíháme do práce a vracíme se později odpoledne, není nutné užívat extra ochranné faktory, ale pokud víme, že budeme trávit celý den venku na sluníčku, pak bychom neměli váhat ani v jarním období a použít ochranný faktor podle svého fototypu. Ve středoevropském prostředí by měl být pro běžný pobyt venku úplně dostačující faktor 15 až 20 (u tmavších typů pak 10 až 15).

Během jara se postupně utváří vlastní lehká pigmentová bariéra a kůže už se umí částečně bránit sama. Pigmentaci je dobré ještě podpořit užíváním podpůrných prostředků, jako jsou betakaroten, vitaminy C a E a další antioxidanty (zinek, selen).

Jak opalovací kosmetiku nanášet

Ochranný opalovací prostředek naneseme nejméně půl hodiny před sluněním a po koupání nebo sprchování vždy naneseme novou vrstvu.

Vrstva krému, oleje či mléka by měla být poměrně silná – laicky řečeno po nanesení by měla na kůži zůstat viditelná vrstva, která se po určitém čase vsákne. Prostředky bychom měli nanášet i při běžném pobytu na slunci při cestě do práce nebo na výletě. Chráníme především odhalená místa – obličej, ruce, dekolt.

Sluneční záření proniká i oblečením. Největší ochranu poskytují tmavé, hustě tkané látky.

Velký pozor si dávejte při šnorchlování – hladina vody působí jako obrovská lupa a zesiluje sluneční záření. Proto naneste zvláště na ramena a záda silnou vrstvu.

Více slunce, méně rakoviny?

Před pár lety přišli vědci z norského Institutu pro výzkum rakoviny na to, že mírné slunění může prodloužit život a ochraňovat před různými nemocemi. Pokud se zachová rozumná dávka, slunění prý mnohem víc prospívá než škodí.

Zvýšená produkce vitaminu D, ke které dochází v lidském těle při slunění, totiž chrání před chorobami, jako jsou křivice nebo osteoporóza. Podle norské studie je možné, že vitamin D, vznikající při pobytu na slunci, má příznivý vliv i na prognózu rakovinových onemocnění.

Samozřejmě jde o to, najít tu správnou míru. Abychom měli dostatek vitaminu D, stačí prý každý den pobývat na slunci zhruba polovinu času, který naše kůže potřebuje k opálení.