Jaké jsou české obýváky?

Určitě jste to už někdy zažili. Někdo vás pozve poprvé na návštěvu k sobě domů a vám se hned někde vzadu ozve hlásek: jaké to u nich asi bude? Lepší, nebo horší než u nás? Tak od teď se s tím už trápit nemusíte. Nechali jsme si udělat reprezentativní průzkum, abychom zjistili, jaké jsou české obýváky a co se v nich doopravdy děje.

Je pro nás obývák srdcem domova?

Ke svým obývákům máme vřelý vztah a podle toho to v nich také vypadá. Žádné strachy z naparáděných prostor určených k ohromování návštěv. Jako místo hlavně pro hosty totiž svůj obývák označilo pouhých 10 % Čechů. Riziko stoupá pouze v místech pod 5000 obyvatel (13 %) a u přátel se základním vzděláním (12 %), naopak s rostoucím vzděláním a velikostí bydliště klesá. Ostatní totiž svůj obývák považují buď za ústřední bod domova (32 %), sami v něm tráví nejvíc času (37 %) nebo se v něm cítí nejuvolněněji (18 %).

Jak jsme na tom s úklidem?

Na úklid si potrpí sotva čtvrtina (23 %) dotázaných, která zvolila slovo „naklizený”, přičemž výrazně víc jich bylo mezi lidmi střední třídy na Moravě než u movitějších v Praze. Po „eleganci” (17 %) a „stylu” (16 %) sahají především lidé s vyššími příjmy a z největších měst.

Z kuchyně do obýváku a zpět

Zatímco dříve se kuchyň od ostatních částí domu (především obýváku) oddělovala, dnešní trend je opačný! Ttéměř čtvrtina (24 %) Čechů svůj obývák s jídelnou a kuchyní opět propojilo! A vzhledem k tomu, že takových je významně víc mezi dotazovanými ve věkové kategorii 33 až 45 let s nadprůměrnými měsíčními příjmy, vypadá to, že nastal obrat v přístupu k životu. Na oddělený obývák si totiž naopak víc potrpí lidé starší 60 let, s malými příjmy a základním vzděláním. „Už jako dítě jsem nesnášel takové ty přechodové ceremonie: v kuchyni se dělá tohle a tohle ne, v obýváku zase naopak, tam kuchtí máma, tamhle zase táta čte noviny a nesmí se rušit... Takže když jsem si konečně mohl zařídit bydlení podle svého, první myšlenka byla, že jestli chceme žít jako rodina, tohle musíme zrušit. Proč by měl být ten, kdo zrovna ostatním vaří, vyloučený z dění?” odhaluje pocity střední generace podnikatel z Prahy Martin Kaprál (45). 

Centrum obýváku? Televize!

Zatímco dříve byl středobodem každého obývacího pokoje stůl, kolem kterého se scházeli lidé, dnes je to trochu jinak. Centrum dnešních obýváků totiž opravdu tvoří... televize. Téměř každý z nás (98 %) ji tam má a drtivá většina (84 %) ji také poctivě sleduje. Pravda, víc než čtvrtina dotázaných (26 %) popírá, že by měla být středobodem dění – zvláště sveřepě na tom trvají vysokoškolsky vzdělaní lidé s nadprůměrnými příjmy ve velkých městech.

A co DVD? Zvuková aparatura? Ovlivňuje elektronika v obýváku mezilidské vztahy? Povídáme si méně? A dozvíte se i to, jaké významné události se v obýváku mohou stát (od porodu, přiznání nevěry, oslavy i úmrtí).

Odpověďi na mnoho dalších otázek najdete  v průzkumu Jaké jsou české obýváky.

Prolistujte si jej!

O průzkumu:

Průzkum prováděla pro časopis Reader’s Digest společnost Faktum Invenio technikou standardizovaného řízeného osobního rozhovoru na reprezentativním vzorku 1025 respondentů starších 15 let, vybraném kvótním způsobem. Dotazování proběhlo v rámci pravidelného výzkumu FACTUM Omnibus v únoru 2011.