Proč je vlastně v noci tma

Tahle záhada, zvaná Olbersův paradox, nedala astronomům spát pěkných pár staletí. Dá totiž rozum, že pokud je vesmír nekonečný, zářící hvězdy by měly oblohu pokrývat zcela souvisle. Jejich světlo tedy zřejmě pohlcuje mezihvězdný prach, navrhovali někteří. To nic neřeší, namítali druzí, protože podle nezvratných fyzikálních zákonů by nakonec musel svítit i ten prach.
Dnes se paradox přičítá dvěma hlavním příčinám: hvězdy či galaxie jsou ve vesmíru rozmístěny řídce a světlo se v kosmickém měřítku sotva plouží - za rok urazí "pouhých" 10 bilionů kilometrů čili jeden světelný rok. Vesmír vznikl asi před 14 miliardami let, takže k našim očím nemohlo proniknout světlo z větší vzdálenosti, než je 14 miliard světelných let (140 miliard bilionů kilometrů). Vzdálenější svítící objekty nemůžeme vidět a ty bližší zase zdaleka nestačí pokrýt celou oblohu.

Proč podzim začíná 23. září, kdežto ostatní roční doby jedenadvacátého příslušného měsíce?
Nejdřív připomeňme, že astronomické roční doby začínají rovnodenností nebo slunovratem. Přesný čas, kdy tyhle situace nastanou, se mění kvůli složitému pohybu Země kolem Slunce. Není proto pravda, že by podzim začínal vždy 23. září - například v roce 1968 začal už o den dřív, v roce 2003 zase o den později.
"Země obíhá kolem Slunce po elipse, přičemž Slunce není ve středu téhle elipsy," vysvětluje astronom Pavel Příhoda na webové stránce praha.astro.cz. "Vždy v zimě je naše planeta Slunci nejblíž, v takzvaném přísluní, a také se nejrychleji pohybuje po oběžné dráze, takže v té době nejdřív urazí její přesnou čtvrtinu." A právě vždy po čtvrtině oběhu přichází buď rovnodennost, nebo slunovrat. Proto je zima podle kalendáře nejkratší roční období, zatímco léto naopak trvá obvykle až do 22. září.

Proč játra ztvrdnou, když se před pečením nebo smažením osolí?
Možná jste si všimli, že se vaječný bílek ve vodě vysráží, jakmile ji osolíte. To proto, že bílkoviny v ní se sbalily do menších, pevnějších a málo rozpustných útvarů. Totéž dělají i na povrchu osolených jater, který právě kvůli tomu trochu tvrdne.
Navíc má ale koncentrovaný solný roztok sklon se sám ředit procesem zvaným osmóza, a tak "vytahuje" z živočišných i rostlinných tkání vodu. Právě proto se rosí třeba osolená zelenina, ale také se kvůli tomu odvodňují předem osolená játra na pánvi, takže pak nejsou tak šťavnatá a měkká.
Pro úplnost: nemoc cirhóza neboli tvrdnutí jater má zcela jinou příčinu: jaterní buňky ztrápené alkoholem, jedy nebo virovou infekcí při ní zanikají a nahrazuje je tuhá vazivová tkáň.
Mýtus měsíce
Uměle připravené vitaminy neprospívají člověku tolik jako přírodní
To je matoucí polopravda, mračí se chemici. Fakt je, že například účinek vitaminu C v ovoci či zelenině zvyšují látky zvané bioflavonoidy a další fytochemikálie. U dalších vitaminů záleží na tom, jestli je pozřeme v pilulce, nebo s jídlem. Pokud je však řeč o těch čistých, jsou to většinou přesně definované chemické sloučeniny. Vitamin C je zkrátka kyselina askorbová, a ta je zcela stejná, ať pochází z pomeranče, nebo byla synteticky připravená ze škrobu. Molekuly látek, tedy i vitaminů, v sobě nenesou žádnou informaci, odkud pocházejí, a na naše tělo tedy působí vždycky stejně.
Výjimkou je ale vitamin E. Pokud ho připravíme uměle, obsahuje dva druhy molekul, z nichž jedna je neaktivní. Jeho účinek je proto asi dvakrát nižší než u vitaminu získaného z přírodních zdrojů.