Jednou, když zrovna hustě pršelo, mě šéf poslal zalít kytky na terasu před kanceláří. Nechápavě jsem se na něj podívala a namítla jsem: „Ale vždyť prší.“  „No tak si vezměte deštník,“ odvětil.

Při průchodu bezpečnostním rámem na letišti mi začal pípat alarm, proto mě odvedli stranou k osobní prohlídce. Jedna žena mě prohlížela ručním detektorem kovů a druhá ji učila správnou techniku: nejdřív shora dolů po přední straně těla, pak zdola nahoru po zadní straně těla a pak nejméně příjemná část – vnitřní strana nohou až do rozkroku. Když byla kontrola hotová, řekla šéfová své podřízené: „Výborně. A teď to  udělej znova. Ale tentokrát si zkus zapnout detektor.“