Ptá se krásná žena vedoucí v butiku: „Můžu si vyzkoušet tamhlety šaty ve výloze?“

„Prosím, aspoň nám to přiláká  zákazníky,“ odpoví vedoucí.

Na střední škole jsem se přihlásila do kurzu morální výchovy. Jednou mi bankomat vydal 20 dolarů navíc, a tak jsem ty peníze vrátila v pokladně. Zeptala jsem se některých spolužáků a učitelů, co by udělali na mém místě. Řada z nich připustila, že by si peníze nechala. Můj profesor filozofie odpověděl bez zaváhání: "Zkusil bych vybrat ještě jednou!"

Deprese sestrou migrény?  

Lidé trpící migrénou a depresí toho patrně sdílejí víc než jen utrpení – obě nemoci totiž spolu nejspíš souvisejí. Odborníci z Henry Ford Health System během výzkumu zjistili, že u migreniků je ve srovnání s lidmi bez bolestí hlavy pětkrát vyšší pravděpodobnost vývoje těžší deprese. Platí to ale i naopak: pacienty s depresí později čekal první záchvat migrény v průměru třikrát častěji než osoby z kontrolní skupiny bez deprese. 
Zatím se neví, co přesně obě nemoci spojuje, ale vědci se domnívají, že tu hrají roli genetické dispozice. Migrénu i depresi dnes lze účinně léčit – pokud jimi trpíte, neodkládejte návštěvu u lékaře.

Co víme o šlofíku
Desetiminutový odpolední spánek zvyšuje nejméně na dvě hodiny výrazně produktivitu.
Pětiminutové zdřímnutí k tomu nestačí; po dvacetiminutovém a delším šlofíku se zprvu dostaví útlum, který pomine až po
35 minutách.
 

Srdeční budík proti pádům.  

Náhlé pády na zem u starších osob často končí tragicky – například ve Velké Británii jsou hlavní příčinou každého šestého úmrtí, přičemž obvykle souvisejí se srdečním onemocněním.
Tým odborníků z Univerzity v Newcastlu pod vedením Rose A. Kennyho sledoval 159 starších pacientů, kteří trpěli častými pády a závratěmi. Polovině z nich byl voperován kardiostimulátor. Počet pádů u nich byl poté o 70 procent nižší než u kontrolní skupiny bez podpůrného přístroje a významně se snížil i ve srovnání se stavem před operací. Důvody zlepšení jsou celkem zřejmé – kardiostimulátor reguluje srdeční rytmus, jehož nepravidelnosti působí krátké výpadky vědomí a následné nebezpečné pády.

Můžou za to infekce?
S rostoucím počtem infekcí, které člověk prodělá, se zvyšuje riziko úmrtí na srdeční a cévní choroby. Na základě testování krve na přítomnost infekčních mikroorganismů u 570 pacientů to tvrdí vědecký tým z Univezity Johanna Gutenberga v Mainzu. Vyšší úmrtnost podle něj může souviset se záněty cév během infekcí, které později vedou k jejich kornatění.

Na virózy nejsou
Až polovina antibiotik se dětem předepisuje nesprávně nebo zbytečně. Zejména u virových onemocnění
dýchacích cest, při rýmě nebo nachlazení jsou neúčinná a můžou nadělat víc škody než užitku.
 

Ženy v přechodu by měly po hormonální substituci sahat spíš jen výjimečně. Nová rozsáhlá studie britských vědců totiž potvrzuje, že se po dlouhodobém užívání zvyšuje
riziko karcinomu prsu.
Do výzkumu bylo zařazeno více než milion žen ve věku 50 až 65 let. U těch, které hormonální léčbu neužívaly, se rakovina prsu objevila ve 20 případech z tisíce. Po pětiletém užívání přípravků s estrogenem a progesteronem byl počet onemocnění rakovinou prsu vyšší o pět, po desetiletém o devatenáct případů. Riziko nádoru zvyšují i přípravky obsahující jen estrogen, ale ne tak výrazně.
U nás zatím ženy berou hormonální substituci v průměru pět let, ale mnozí gynekologové mají snahu předepisovat hormonální pilulky dlouhodobě. Na základě závěrů britské studie zřejmě budou muset dosavadní praxi změnit. „Nárůst počtu karcinomů je patrný už po jednom až dvou letech užívání,“ píše se v upozornění, které vydal Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ženy by podle něj měly zvážit, zda stojí za to riskovat, pokud se jenom chtějí zbavit nevyrovnaných nálad nebo návalů horka.
 

Práce na nočních směnách možná neškodí jen tím, že rozhází pravidelný denní režim. Podle výzkumu lékařů z Brigham and Women’s Hospital také zvyšuje riziko nádorových onemocnění. U žen, které pracovaly patnáct let nejméně třikrát týdně na nočních směnách, byl ve srovnání s ostatními o 32 procent vyšší výskyt rakoviny tlustého střeva. Také rakovina konečníku u nich byla o celých 51 procent častější.
Příčinou může být melatonin, hormon, který patrně potlačuje tvorbu nádorů. Jeho produkce závisí na přísunu denního světla a právě zaměstnanci na nočních směnách ho mají nedostatek. „Už předchozí studie prokázala souvislost mezi prací v noci a rakovinou prsu,“ dodává autorka studie Eva S. Schernhammerová. Pokud dosavadní výsledky potvrdí další výzkum, může být řešením užívání melatoninu ve vhodné formě jako léku.